Jochen Hoffmann se narodil roku 1940, vystudoval prestižní Hochschule Für Bildende Künste v Braunschweigu a v současnosti je velice uznávaným designérem. Roku 1987 získal cenu International Du Pont Award a roku 1993 cenu Industrie Forum Design v Hannoveru. Jeho práce jsou vystavovány na četných mezinárodních výstavách.

Karim Rashid
Karim Rashid se narodil v Káhiře roku 1960. Původem napůl Egypťan a napůl Angličan, žil nejvíce v Kanadě. Roku 1982 získává bakalářský diplom v průmyslovém designu na Carletonově univerzitě v kanadské Ottawě aby pak pokračoval ve své specializaci v Itálii. V Neapoli se věnoval různým studiím, mezi nimiž také u Ettore Sottsasse. Stěhuje se na rok do Milána, kde působí ve studiu u Rodolfa Bonetta. Po návratu do Kanady pracuje 7 let pro KAN Industrial Designers a zároveň v této době spoluzakládá a vytváří Babel Fashion Collection (1985-1991). Roku 1993 otevírá své vlastní studio v New Yorku a od tě doby pracuje pro řadu zahraničních klientů jako např. Prada, Giorgio Armani, Foscarini, Guzzini, Zanotta, Estee Lauder, Issey Miyake. V půběhu let získává množství ocenění jako The Good Design Award (2003) za židli Kurve pro Neinkamper a ocenění I.D. Magazine´s Annual Design Review (2002). Více než 70 jeho objektů je zahrnuto ve stálých výstavních sbírkách a jeho designové předměty byly vystaveny v mnoha galeriích v USA (MoMa v New Yorku, Chicago Athenaeum, Museum of Contemporary Art v Miami), v Evropě (British Design Museum v Londýně, Groningen Museum v Holandsku) i ve zbytku světa (Tokyo Gas v Japonsku). Karim Rashid také zasedá v porotě různých mezinárodních soutěží a přispívá do různých časopisů věnujících se designu. 10 let působil jako profesor průmyslového designu na University of Arts ve Philadelphii, Pratt Institute, Rhode Island School of Design, Ontario College of Art a v současnosti stále dává přednášky po celém světě. Publikoval 2 knihy: I want to change the world (vydal Rizzoli v edici Universe roku 2001) a Evolution (vydal Rizzoli, Universe 2004). Editoval International Design Yearbook 18 (Laurence King Publishing, UK). Vydal také 2 CD (label Neverstop, Seattle).

Massino Iosa Ghini
Narodil se roku 1959 v Borgo Tossignano v Itálii. Studoval architekturu ve Florencii a graduoval na milánské technice (Politecnico di Milano). Od roku 1985 se zařazuje mezi italskou designérskou avantgardu. Je jedním ze zakladatelů skupiny Bolidismo, v rámci jejíchž aktivit vytváří ilustrace, různé objekty a interiéry. Po výzvě klasika italského designu Ettore Sottsasse se přidává i ke skupině Memphis. Iosa Ghini pracuje pro řadu firem po celém světě. Z oblasti průmyslového designu to jsou Yamagiwa Lighting v Japonsku, Silhouette Modellbrillen v Rakousku, navrhuje také sanitární keramiku pro Duravit, Dornbracht a Hoesch v Německu. Co se nábytkového designu týče, nejvýznamější jsou jeho práce pro Moroso, Poltrona Frau, Cassina, Flou, Fiam a Snaidero. Ghini rovněž dává přednášky na některých prestižních univerzitách jako Politecnico v Miláně, Domus Academy, La Sapienza v Římě, Elisava v Barceloně a Design Fachhochschule v Kolíně. Vystupoval jako zástupce italského designu na mnoha mezinárodních sympoziích a zasedal v porotách různých soutěží a akcí jako Interieur vBelgii, SMI v Bernu a Espaço´D v Sao Paulu v Brazílii.
Mauro Lipparini
Mauro Lipparini získal roku 1980 diplom v architektuře na Universita degli Studi ve Florencii, kde také později působil jako profesor. Vyhrál mezinárodní soutěže Young & Designer Milano (1987) a International Du Pont Award, Kolín, Německo, (1988 a 1989). Lippariniho intenzivní práce na poli průmyslového designu zahrnuje kancelářský i domácí nábytek, textilní produkci a další předměty navržené pro různé značky v Evropě a Japonsku. V oblasti architektury a interiérového designu se Lipparini zaměřuje především na soukromé i veřejné budovy, showroomy i menší obchody a na výstavní stánky. Kromě toho navíc Lippariniho studio navrhuje a realizuje image a vizuální styl firem, počínaje grafikou přes edici až po finální produkci. Lippariniho styl je založen na základních formách a čistých, výrazných liniích přirozeného minimalismu. Vyzařuje z něj pozitivní energie a velká záliba v estetickém a kreativním projevu. Ve svém volném nakládání s barvami, organickými tvary a svými originálními vizuálními nápady Lipparini rozšiřuje paletu minimalismu a orientuje potenciál této estetiky směrem k nové, mnohem vyspělejší a zdravější éře.

Ron Arad
Narodil se roku 1951 v Tel Avivu. Studoval na jeruzalémské akademii a po tom, co přesídlil do Anglie studoval a složil diplom na Architectual Association v Londýně. Roku 1981 zakládá spolu s Caroline Thorman studio One Off, které se zabývalo nejenom designem ale i produkcí vlastních návrhů. Po 8 letech se toto studio mění v architektonickou kancelář Ron Arad Associates. V současnosti působí Ron Arad jako docent na Royal College of Art v Londýně a spolupracuje s mnoha významýni značkami, jako např.: Alessi, Bonaldo, Cassina, Cappellini, Fiam, Kartell, Moroso, Vitra. Mezi jeho architektonické projekty patří Opera v Tel Avivu, restaurace Belgo v Londýně, Adidas Sport Café v Toulon, soukromá rezidence v Londýně, nová Technology Hall v Selfridges v Londýně, Grand Hotel Salone v Miláně a různé výstavy jako Winning: The Design of Sports (Glasgow 1999) a Ron Arad – Before and After Now (V&A). Předměty z dílny Rona Arada vystavují četné galerie a muzea po celém světě a jsou již také zahrnuty v některých stálých veřejných sbírkách.
D´Urbino a Lomazzi
Donato Urbino a Paolo Lomazzi se pohybují na poli architektury, instalací, nábytkového a produktového designu. Spolupracují s několika velmi významnými značkami v Itálii i po celém světě. Roku 1966 založili spolu s architektem Jonathanem De Pas (zemřel 1991) “Studio”, které se věnovalo řadě různých aktivit. Zabývají se tvůrčí prací, kterou zároveň spojují s teoretickou a kulturní činností. V 80 letech uvádějí v italské televizi pořad věnovaný historii italského designu. Jsou zváni do porot různých soutěží a vyvíjejí také širokou přednáškovou činnost, především na fakultě designu milánské techniky a univerzity IUAV v Benátkách. Jejich práce jsou uváděny v literatuře věnující se historii italského designu a v mezinárodních publikacích o architektuře a průmyslovém designu. Řada jejich objektů je již také součástí stálých sbírek různých muzeí po celém světě a jejich práce tvoří také kolekci putovních výstav věnovaných italskému designu. Mezi ocenění, která získali patří např. Compasso d´Oro (Milano 1979), BIO 7 (1977), Ljubjana a BIO 9 (1981), Design Award Winner (Hannover 1998).